Od 1. ledna 2024 nabude v Německu účinnosti nová právní úprava Gesellschaft bürgerlichen Rechts (společnost dle občanského práva, GbR), offene Handelsgesellschaft (veřejná obchodní společnost, OHG) a Kommandit-gesellschaft (komanditní společnost, KG). Jedná se o téměř kompletní rekodifikaci, jež vnese do života těchto společností řadu změn. Nový právní rámec se v zásadě vztahuje i na všechny stávající společnosti, které tak od 1. ledna 2024 bez dalšího podléhají novému zákonu. Případnou nutnost opatření v důsledku vstupu nového zákona v účinnost je třeba posoudit individuálně, s přihlédnutím ke stávající společenské smlouvě a konkrétním okolnostem.
Ze zahraničního pohledu si pozornost zaslouží především zavedení Gesellschaftsregister (rejstřík společností) pro GbR, jež bude mít významný praktický dopad, a nově vzniklá možnost stanovit sídlo GbR společenskou smlouvou.
Povinná registrace pro mnohé GbR
Jedním z nejčastějších důvodů pro volbu právní formy GbR bylo doposud zachování soukromí. Od 1. ledna 2024 však mnohé GbR již nebudou schopny toto poskytnout. Změna v zákoně vytváří pro GbR již zmíněný Gesellschafts-register. Registrace je v zásadě dobrovolná. V mnoha případech však existuje faktická registrační povinnost:
To platí především pro nemovitostní GbR, jako jsou rodinné GbR s nemovitým majetkem a fondové GbR. U GbR se v budoucnu budou práva vkládat do pozemkových knih pouze tehdy, je-li GbR zapsána v Gesellschafts-register.
Takováto faktická povinnost zápisu se vztahuje i na GbR, které jsou majiteli jiných práv, jež podléhají zápisu do rejstříku nebo seznamu. Týká se to především obchodních podílů Gesellschaft mit beschräkter Haftung (společnost s ručením omezeným, GmbH) nebo akcií na jméno v Aktiengesellschaft (akciová společnost, AG), Kommanditgesellschaft auf Aktien (komanditní společnost na akcie, KGaA) nebo SE. Z toho je zřejmé, že od 1. ledna 2024 bude velká část stávajících GbR de facto podléhat povinnosti zápisu do nového Gesellschaftsregister.
Jakmile je GbR zapsána do Gesellschafts-register, podléhá jako zapsaná osobní společnost současně povinnosti transparent-nosti v oblasti evidence skutečných majitelů, přičemž dodržení této povinnosti je chráněno pokutou. Zejména skuteční majitelé GbR musí být nahlášeni do Transparenzregister (rejstřík transparentnosti). Nejpozději v tomto okamžiku je zřejmé, že informační povinnosti podle nového zákona podstatně převyšují rámec informací o GbR, jež jsou v současné době přístupné (např. jména společníků v pozemkové knize, do které lze nahlížet jen v omezeném rozsahu). Má-li být zabráněno zveřejnění informací v tomto rozsahu, je třeba zvážit restrukturalizaci (např. zahraniční právní formy společností, struktury „bez vlastníka“, rozdělení majetku na veřejnou a soukromou část). V ostatních případech je nezbytné včas připravit zápisy, aby se předešlo zpoždění v případě transakce nebo právním nevýhodám. Na počátku roku 2024 se lze obávat přetížení Gesellschaftsregister a technických problémů.
Nicméně i po novele představuje GbR formu společnosti, s jejímž založením je spojeno nejméně formalit.
Případný zápis GbR má i praktickou výhodu: poprvé bude možné, aby společníci prokázali existenci společnosti a oprávnění k zastupování společníků jednajících jménem GbR bez jakýchkoli pochybností a nemusejí se – jako doposud – uchylovat k předkládání společenské smlouvy a samostatných plných mocí nebo výpisu z katastru nemovitostí.
Na rozdíl od kapitálových společností, tedy například GmbH nebo AG, v rámci návrhu na zápis GbR do Gesellschaftsregister není nutné předložit společenskou smlouvu a tudíž i nedochazí k jejímu zveřejnění.
K názvu GbR zapsané do Gesellschaftsregister se připojuje označení „eingetragene Gesell-schaft bürgerlichen Rechts“ (zapsaná společnost dle občanského práva) nebo „eGbR“; v případě GbR, u níž žádná fyzická osoba neručí jako společník, musí být navíc v jejím názvu uvedeno označení, z něhož je omezení ručení rozpoznatelné. Zákon neupravuje, jak přesně by toto označení mělo znít, a není to uvedeno ani v důvodové zprávě. V úvahu přicházejí názvy jako „GmbH & Co. eGbR“, "beschränkt haftende eGbR" (omezeně ručící eGbR) nebo „eGbR mit beschränkter Haftung“ (eGbR s ručením omezeným). Jakmile je GbR jednou zapsána do Gesellschafts-register, nemohou společníci tento zápis libovolně zrušit.
Možnost volby sídla
Na rozdíl od dosavadní úpravy si mohou společníci v budoucnu zvolit německou formu společnosti i v případě, že společníci, jež jsou oprávnění jednat jménem společnosti, pravidelně vykonávají činnost společnosti z místa v zahraničí nebo mohou společníci, jež jsou oprávnění jednat jménem společnosti, přenést místo, ze kterého se společnost řídí, do zahraničí, pokud smluvně stanovené sídlo společnosti zůstane v Německu. Je tomu tak proto, že novela zavádí právo volby sídla pro všechny tzv. osobní společnosti (t.j. GbR, OHG a KG). Dosud nebylo právo volby sídla u osobních společností uznáváno, neboť za sídlo společnosti bylo vždy považováno místo faktického vedení, a to bez ohledu na ustanovení ve společenské smlouvě. Přenesení místa, ze kterého se společnost řídí, do členského státu EU nebo třetí země vedlo doposud ke zrušení a likvidaci společnosti z důvodu přerušení vazby na německý právní systém. Předpokladem volby sídla je však zápis společnosti do Gesellschaftsregister a dohoda o smluvním sídle v Německu.
Vzhledem k tomu, že statutárním orgánem GbR (a ostatních osobních společností) se může stát pouze její společník, nebylo doposud například možné, aby GbR měla výlučně společníky se sídlem resp. bydlištěm v České republice. Od roku 2024 oproti tomu taková možnost existovat bude a české osoby budou moci tuto právní formu využívat pro své podnikání nebo správu svého majetku v SRN.
